Únor 2008

200 nejlepších kytaristů

26. února 2008 v 19:23 | Mr.tom |  nejlepší kytaristi
Moc tomu nevěřte vůbec to neni přesný,ale tak asi obrazně to de:
1. Jimi Hendrix* - Jimi Hendrix Experience
2. Eric Clapton - Yardbirds, Cream, Derek & The Dominos, Solo
3. Jimmy Page - Yardbirds, Led Zeppelin, The Firm
4. Jeff Beck - Yardbirds, Jeff Beck Group, Solo
5. Eddie Van Halen - Van Halen
6. Stevie Ray Vaughan* - Stevie Ray Vaughan & Double Trouble
7. Joe Satriani - Solo
8. Ritchie Blackmore - Deep Purple, Rainbow, Blackmores Night
9. Steve Vai - David Lee Roth, Whitesnake, Solo
10. David Gilmour - Pink Floyd, Solo
11. John Petrucci - Dream Theater, Liquid Tension Experiment
12. Randy Rhoads* - Quiet Riot, Ozzy
13. Allan Holdsworth - Solo
14. Paul Gilbert - Mr. Big, Racer X, Solo
15. Yngwie Malmsteen - Rising Force, Solo
16. Phil Keaggy - Glass Harp, Solo
17. Jason Becker - Cacophony, David Lee Roth Band, Solo
18. John Mclaughlin- Mahavishnu Orchestra
19. Duane Allman* - Allman Brothers Band, Derek & the Dominos
20. Chuck Berry - Solo
21. Eric Johnson - Solo
22. Steve Howe - Yes, Solo
23. Neal Schon - Santana, Journey, Solo
24. Brian May - Queen
25. Gary Moore - Thin Lizzy, Colosseum II, Skid Row, Solo
26. Bo Diddley - Solo
27. Steve Morse - Deep Purple, Dixie Dregs, Steve Morse Band, Solo
28. Carlos Santana - Santana
29. Tony Iommi - Black Sabbath
30. Buckethead - Guns N' Roses, Solo
31. Mark Knopfler - Dire Straits, Solo
32. Marty Friedman - Cacophony, Megadeth, Solo
33. Nuno Bettencourt - Extreme, Mourning Widows
34. Shawn Lane* - Willy, Solo
35. Kirk Hammett - Metallica
36. Uli Jon Roth - Scorpions
37. Terry Kath* - Chicago Transit Authority
38. Alex Lifeson - Rush
39. Frank Zappa* - Mothers of Invention, Solo
40. Rory Gallagher* - Solo
41. Dimebag Darrell* - Pantera
42. Peter Green - Fleetwood Mac, Solo
43. Robin Trower - Procal Harum, Solo
44. Slash - Guns N' Roses, Velvet Revolver
45. Mick Taylor - John Mayall's Bluesbreakers, Rolling Stones
46. Robert Fripp - King Crimson
47. Tom Morello - Rage Against the Machine, Audioslave
48. Michael Schenker - Scorpions, UFO, MSG, Contraband
49. Ry Cooder - Solo
50. Angus Young - AC/DC
51. Keith Richards - Rolling Stones, Solo
52. Michael Angelo Batio - Nitro, Solo
53. John Squire - Stone Roses
54. Pete Townshend - The Who
55. Steve Hackett - Genisis
56. Zakk Wylde - Ozzy Osbourne, Black Label Society
57. George Harrison* - Beatles, Traveling Wilberys, Solo
58. Alvin Lee - Ten Years After
59. Dave Davies - Kinks
60. Jerry Cantrell - Alice In Chains, Solo
61. Steve Stevens - Billy Idol
62. Johnny Winter - Solo
63. Dickie Betts - Allman Brothers Band, Dickey Betts & Great Southern
64. John Cipollina* - Quicksilver Messenger Service
65. Kenny Wayne Shepherd - Kenny Wayne Shepherd Band
66. Steve Cropper - Booker T. & MG's/Stax sessions
67. Adrian Belew - King Crimson
68. Joe Bonamassa - Solo
69. Steve Lukather - Toto, Solo
70. Jerry Garcia* - Grateful Dead
71. Joe Perry - Aerosmith
72. Prince - Prince & The Revolution
73. Kim Mitchell - Max Webster, Solo
74. Adrian Smith - Iron Maiden
75. Dave Murray - Iron Maiden
76. Neil Young - Buffalo Springfield, CSNY, Solo
77. Billy Gibbons - ZZ Top
78. Tony MacAlpine - Solo
79. Mike McCready - Pearl Jam
80. Adam Jones - Tool
81. Gary Hoey - Solo
82. Leslie West - Mountain, Solo
83. Peter Frampton - Humble Pie, Frampton's Camel, Solo
84. Dick Dale - Del-Tones
85. Vito Bratta - White Lion
86. Mickey "Guitar" Baker - 50's sessions/ Mickey & Sylvia
87. John Frusciante - Red Hot Chili Peppers
88. Ronnie Montrose - Montrose, Edgar Winter Group
89. Mick Ronson* - David Bowie, Solo
90.Roy Buchanan* - Solo
91. Warren Haynes - Allman Brothers Band, Gov't Mule
92. Vinnie Moore - Alice Cooper, Solo
93. Robbie Krieger - Doors, Solo
94. Chris DeGarmo - Queensryche
95. Jake E. Lee - Cutting Crew, Ozzy, Badlands, Solo
96. Glen Tipton - Judas Priest
97. Joe Walsh - James Gang, Eagles, Solo
98. K.K. Downing - Judas Priest
99. Eddie Hazel* - Funkadelic
100. Alex Skolnick - Testament
101. Doug Aldrich - Burning Rain, Dio, Whitesnake, Solo
102. Michael Romeo - Symphony X
103. Vernon Reid - Living Colour
104. Gary Richrath - REO Speedwagon, Solo
105. Link Wray - Link Wray and his Ace-Men
106. Allen Collins* - Lynyrd Skynyrd
107. Larry "Ler" Lalonde - Primus
108. Randy Bachmann - Guess Who, BTO
109. Jeff Healy - Jeff Healy Band
110. Greg Howe - Solo
111. Dave Navarro - Janes Addiction
112. Scott Gorham - Thin Lizzy
113. Ted Nugent - Ambouy Dukes, Damn Yankees, Solo,
114. Vivian Campbell - Dio, Whitesnake, Def Leppard
115. Paul Kossoff* - Free, Back Street Crawler
116. Ritchie Kotzen - Poison, Mr Big, Solo
117. Brian Robertson - Thin Lizzy, Motorhead
118. Andy Summers - Police
119. John Sykes - Blue Murder, Whitesnake, Thin Lizzy
120. Scotty Moore - Elvis Presley
121. Gary Rossington - Lynyrd Skynyrd, Rossington Band
122. Ty Tabor - Kings X, Jelly Bean, Poundhound, Jughead, Platypus
123. John Fogerty - CCR, Solo
124. Ron Wood - Faces, Rolling Stones
125. Ace Frehley - Kiss
126. Akira Takasaki - Loudness, Lazy
127. Michael Wilton - Queensryche
128. Cliff Gallup* - Gene Vincent's Blue Caps
129. Richie Sambora - Bon Jovi
130. George Lynch - Dokken, Lynch Mob
131. Reb Beach - Winger, Dokken
132. Nick Drake* - Solo
133. Tommy Bolin* - James Gang, Deep Purple
134. Kerry King - Slayer
135. Thurston Moore - Sonic Youth
136. Harry Cody - Shotgun Messiah
137. Lowell George* - Little Feat
138. Tracii Gunns - Guns N Roses, L.A. Guns
139. Tom Scholz - Boston
140. Buck Dharma - Blue Oyster Cult
141. Jorma Kaukonen - Jefferson Airplane, Hot Tuna
142. Richard Thompson - Fairport Convention, Solo
143. Trey Anastasio - Phish
144. Janick Gers - Iron Maiden
145. Mick Box - Uriah Heep
146. Johnny Marr - Smiths, Electronic, Johnny Marr & The Healers
147. Blues Saraceno - Poison, Solo
148. Lowman Pauling* - "5" Royales
149. Timo Tolkki - Stratovarius
150. Mike Einziger - Incubus
151. John Christ - Danzig
152. Jonny Greenwood - Radiohead
153. Phil Collen - Def Leppard
154. Andy Timmons - Danger Danger, Ceili Rain
155. Steve Gaines* - Lynyrd Skynyrd
156. Ron Asheton - Iggy Pop, Stooges
157. James Burton - Ricky Nelson, Elvis Presley
158. Mark Kendall - Great White
159. Lindsey Buckingham - Fleetwood Mac
160. Jennifer Batten - Jeff Beck, Michael Jackson, Solo
161. Matthias Jabs - Scorpions
162. Carl Perkins* - Solo
163. Wayne Kramer - MC5
164. Nils Lofgren - E Street Band
165. Michael Sweet - Stryper
166. Robbie Robertson - The Band, Solo
167. Frank Hannon - Tesla
168. Trevor Rabin - Yes
169. Brian Setzer - Stray Cats, The Brian Setzer Orchestra
170. Martin Barre - Jethro Tull
171. Kim Thayil - Soundgarden
172. Pat Travers - Pat Travers Band
173. Dave Mustaine - Metallica, Megadeth
174. Rik Emmitt - Triumph
175. Eddie Cochran* - Solo
176. Frank Marino - Mahogany Rush
177. Justin Hayward - Moody Blues, Solo
178. Tommy Skeoch - Tesla
179. Warren DeMartini - Ratt
180. Syd Barrett - Pink Floyd
181. Don Felder - Eagles
182. The Edge - U2
183. Brad Gillis - Night Ranger, Ozzy
184. Andy Powell - Wishbone Ash
185. Mick Mars - Motley Crue
186. Billy Duffy - The Cult
187. Randy California* - Spirit
188. Eric Bell - Thin Lizzy
189. Lita Ford - The Runaways, Solo
190. Jeff Hanneman - Slayer
191. Mick Jones - Foreigner
192. Stone Gossard - Pearl Jam, Temple of the Dog
193. Duane Eddy - Solo
194. Mike Campbell - Tom Petty/ Heartbreakers
195. Glen Buxton* - Alice Cooper
196. Daron Malakian - System Of A Down
197. Steven Stills - Buffalo Springfield, CSN&Y, Solo
198. Roger McGuinn - Byrds, Solo
199. J. Mascis - Dinosaur Junior, The Fog
200. James Hetfield - Metallica




Gilby Clarke-životopis

25. února 2008 v 17:21 | Mr.tom |  nejlepší kytaristi
Gilby Clarke
Gilby Clarke (* 17. srpna 1962, Cleveland, Ohio) je americký kytarista. Již od dětství jej bavilo hrát na hudební nástroje, kvůli kterým zanedbával školu. Na začátku osmdesátých let působil v popové kapeleCandy, která vydala albumWhatever Happened To Fun. Poté se stal členem metalové kapelyKill For Thrills.
Nejvíce se ale proslavil během svého tříletého angažmá v kapele Guns N' Roses, kde v listopadu 1991 nahradil kytaristu Izzyho Stradlina. S kapelou se v letech 19911993 účastnil světového turné s názvem Use Your Illusion Tour a podílel se na nahrávání albaThe Spaghetti Incident?.
V roce 1994 nahrál své debutové sólové albumPawnshop Guitar, na kterém se objevilo mnoho jeho přátel včetně všech tehdejších členů Guns N' Roses. Ve stejném roce jej z Guns N' Roses frontman Axl Rose vyhodil a nahradil jej svým přítelem Paulem Tobiasem.
Od té doby vydal Clarke dalších pět sólových alb,Blooze EP,The Hangover,Rubber,2002's Swaga99 Live. Spolupracoval také na nahrávání alba skupiny Slash's SnakepitIt's Five O'Clock Somewherea účastnil se turné kapely. Navíc produkoval album skupiny L.A. GunsShrinking Violet, na kterém se obejvil jako hostující hudebník.
V současnosti je členem kapely Rock Star Supernova.


Eric Clapton-životopis

23. února 2008 v 18:02 | Mr.tom |  nejlepší kytaristi
Eric Clapton-životopis
Eric přišel na svět v posledních dnech války, 30. března 1945. K této pro matku nepříliš radostné události, došlo v malé vesničce Ripley ležící nedaleko Londýna. Otec neznámý. Máma, dívka dosti uvolněných mravů, brzy odložila nechtěné dítko do domu svých rodičů a zmizela někde ve světě. "Vychovávali mě prarodiče, o kterých jsem se domníval, že jsou moji rodiče. Když přijela na návštěvu matka, myslel jsem si, že je to moje starší sestra. Když jsem se dozvěděl skutečný stav věcí, byl to pro mě šok. Dlouho jsem nedokázal najít vlastní identitu. Dodnes jsem velmi uzavřený a podezíravý člověk, dodnes nevím, kdo vlastně jsem," tvrdil Clapton ještě nedávno s hořkostí v hlase. A jedním dechem dodával, že to byl také hlavní důvod, proč se začal uzavírat do světa hudby. Obzvláště ho fascinovalo syrové americké černošské blues, které tehdy začínalo na gramofonových deskách pomalu pronikat i do Británie. Milující prarodiče vnukovi plnili každé přání, takže záhy vyškemral svoji první kytaru. Už během svých studií na střední umělecké škole si s ní přivydělával hraním po hospodách. V šestnácti letech si našel své místo mezi londýnskou zlatou mládeží. Nejednu noc prý stávil mezi bezdomovci na stanicích podzemní dráhy. Londýn zmítala beatová horečka a mladý kytarový samouk u toho pochopitelně nemohl chybět. Mihl se v několika bezvýznamných kapelách, ale už na podzim roku 1963 pomáhal založit skutečnou legendu: The Yardbirds. Publikum okamžitě okouzlil Claptonův výrazný a do té doby nevídaný hráčský styl, zpočátku odposlouchaný od zámořských černých kytaristů, ale vbrzku doplněný o vlastní specifický zvuk, spočívající v jakoby houslových, dlouhých, procítěných tónech. Ani ne dvacetiletý, stále značně zakomplexovaný Eric se stal ze dne na den miláčkem davů oddaných fanoušků a fanynek. Mezi nejoblíbenější rockové mýty patří vyprávění, kterak se na londýnských zdech začaly objevovat nápisy "Clapton je Bůh", a kterak Erik dostal od svých ctitelů přezdívku "Slowhand" - "Pomalá ruka", to podle oněch vzrušujících dlouhých kytarových tónů, kterými hypnotizoval posluchače. Očekávali bychom, že začne vesele užívat zaslouženého úspěchu. Ve skutečnosti se ovšem cítil osamělý: "Hovořím k sobě prostřednictvím kytary a myslím si, že mám uvnitř nějakou sílu. Nemám žádnou holku ani kamarády a tak díky kytaře mluvím o té síle sám se sebou. Je v tom veliká samota. To je blues." Rozpor mezi fanatickým obdivem na straně jedné a mladíkovou nepřipraveností a absencí zázemí na straně druhé, se musel záhy projevit. Vyhrocená situace mezi zbožňovaným, leč po umělecké stránce nespokojeným sólovým kytaristou nemohla dopadnout jinak než jeho odchodem od The Yardbirds. Ti sice stáli na vrcholu komerčního úspěchu, ale vzdalovali se puritánským Claptonovým představám o poctivém blues. Eric kapelu opustil a nastoupil do ortodoxně bluesových Bluesbreakers Johna Mayalla. The Yardbirds pokračovali dál s důstojnými nástupci na Claptonově postu. Nejprve přijali jistého Jeffa Becka, později jistého Jimmyho Page, aby je posledně jmenovaný nakonec přeformoval v jednu z nejslavnějších kapel všech dob, Led Zeppelin. To už je ovšem jiná pohádka. Clapton se zatím podvědomě snažil najít v horečném koncertování a nahrávání východisko z psychických kleští, které na sebe sám uchystal. Sžíravé rozpory mezi nezakořeněnou sebedůvěrou a záchvaty malomyslnosti mu pomáhal překonat alkohol. Únavu potlačily všemožné pilulky. Když pátral po nových horizontech, ležela před ním další neprobádaná země plná dobrodružství: drogy. V Bluesbreakers vydržel Clapton sotva jeden rok, během kterého však stihl se skupinou nahrát přelomové, pro vývoj "bělošského blues" naprosto zásadní album "Blues Breakers - John Mayall with Eric Clapton" (1966). Už v šedesátém šestém na popud ostříleného baskytaristy Jacka Bruce spoluzakládal superskupinu Cream, kterou doplnil na trio další muzikant s hvězdným statutem, bubeník Ginger Baker. O tom, co ti tři dokázali za pouhé dva roky existence se dodnes tradují celé legendy. Jestliže byl Clapton už v dřívějších dobách zbožňován a oslavován, nebylo to nic proti celosvětové horečce kolem Cream. Claptonova vnitřní rozervanost se ovšem mezitím začala projevovat i v hudbě. Pokus o založení další superskupiny - Blind Faith, tentokráte osnovaný spolu se Stevem Winwoodem z kapely Traffic, skončil po jedné neúspěšné desce fiaskem. Eric poté zkoušel hrát s kde kým a jako interpret byl skvělý. Připojil se k doprovodné kapele Johna Lennona, pracoval pro rhythm'n'bluesové duo Delaney and Bonnie. V roce 1970 se nechal přesvědčit k natočení prvního, eponymního sólového alba, ale stále se mu stýskalo po vlastní skupině. Svoji kapelu snů sestavil na samém začátku sedmdesátých let a nazval ji Derek & The Dominoes. Vše běželo jak po másle. The Dominoes vydali vynikající dvojalbum Layla And Other Assorted Love Songs (1970) se snad nejpopulárnější Claptonovu písní Layla, kterou rozháraný kapelník věnoval své lásce Patti, a vyrazili na úspěšné turné. Ve skupině vedené téměř paranoidním, věčně nadrogovaným Claptonem však brzy došlo ke krizi. Rozpad na sebe nenechal dlouho čekat. Clapton nadobro propadl depresím a heroinu. Téměř na dva roky zmizel z veřejného života. I když se Clapton drogového návyku zbavil, neznamenalo to ještě definitivní konec vnitřní rozpolcenosti. Nepochopitelným zůstává fakt, že Clapton i v naprosto zuboženém stavu dokázal vydávat vydařené desky a dokonce odehrát skvělé koncerty: jeho hra byla dokonalá i když sotva stál na nohou. Během oné hektické doby bez zábran dokázal získat i pověst neodolatelného svůdce. Vtipně o tom svědčí například obal jednoho živého LP: na nahém ženském těle se skví nápis "EC was here" - tady byl Eric Clapton… Démona alkoholu se Clapton zbavil teprve začátkem devadesátých let: "Bylo to strašně těžké - protože se mi prostě líbilo pít. Pro Angličana je pití téměř součástí národního dědictví. Obzvláště naše zahradní restaurace. Když vidím lidi, jak si sedí před hospůdkou a popíjejí pivo, strašně mě láká připojit se. Ale nesmím. Vím, že už bych se z toho nikdy nevyhrabal." Vzápětí po radostné očistě však nelítostný osud srazil Claptona znovu na kolena: jeho čtyřletý syn Connor vypadl z okna umělcova bytu v jednom z manhattanských mrakodrapů. Pojednává o tom snad nejsmutnější a nejotevřenější balada rockové historie, Tears In Heaven. Po této ráně většina zasvěcených očekávala, že Eric opět uteče před realitou k alkoholu nebo drogám. Nestalo se tak, Clapton vydržel. Když do základů vyhořelo jeho venkovské sídlo, tak jenom s příslovečným anglickým klidem vynosil z plamenů své drahocenné kytary a vrhl se opět do práce. Svým nezapomenutelným vystoupením v MTV Unplugged (1992) spustil celou módu, za albový záznam koncertu dostal hned šest cen Grammy. Znovuzrodil se jako elegantní, moudrý, klidný, usměvavý a vyrovnaný chlapík, který nahrává kvalitní desky, nezapomíná na svoje bluesové kořeny, píše hudbu k filmům a během fantastických koncertů svým nenapodobitelným mistrovstvím odkazuje do patřičných mezí všechny snaživé následovníky. V roce 1994 se Clapton přihlásil s čistě bluesovou deskou "From the Cradle", ovšem v následujících letech dokázal, že je všestranným hudebníkem a skladatelem, o čemž svědčí skvělá deska "Riding With The King", kterou natočil společně s legendárním B.B. Kingem, písničkové album "Reptile", srdcová záležitost v podobě pocty bluesmanovi Robertu Johnsonovi "Me And Mr. Johnson" a rozhodně pozoruhodná novinka "Back Home". Album "Back Home" vznikalo déle než rok. "Chtěl jsem udělat studiové album bez přesných představ, jaké by mělo být," podotýká Clapton k začátku spolupráce s Simonem Climiem. "Nebrali jsme v potaz skutečnost, že to může zabrat hodně času. Když jsme se zasekli nebo to nechtěli hnát moc rychle, nechali jsme toho a dali si nějakou písničku od Roberta Johnsona," vzpomíná Clapton. Eric Clapton oznámil termíny evropského turné, na němž se chystá představit svou novinku, ale i své nejzásadnější skladby, kterých má na svém kontě opravdu mnoho. Senzační zprávou pro všechny jeho fanoušky u nás je, že mezi evropskými zastávkami je i České republika, kde se tento vynikající hudebník představí poprvé.

Izzy Stradlin (Izzynator)

2. února 2008 v 9:18 | Mr.tom |  nejlepší kytaristi
Izzy Stradlin-Životopis
Izzyho rodné jméno je Jeffrey Isbell, narodil se v Lafayette, kde i vyrůstal. Na život v Lafayette Izzy řekl: "Bylo tam v pohodě vyrůstat. Je tam soud, vysoká škola, řeka a železniční koleje. Je to malé město, tak tam nebylo moc co dělat. Jezdili jsme na kolec, kouřili "trávu", dostávali se do těžkostí - bylo to pěkné Beavis a Butt-headské městečko, opravdu".
Izzyho první hudební vzory byli Alice Cooper a Led Zeppelin, avšak největší vliv na něj jeho babička, která měla skupinu se svými kamarády. Izzy přesvedčil rodiče, aby mu koupili bicí. S nimi vydržel až do roku 1983, kdy přešel na kytaru, pro kterou se lépe psaly písně a také autoři hudby měli lepší šanci vydělat peníze. Na střední škole Izzy hrával v kapele s pár kamarády. Jeden z nich byl William Bailey, známejší jako Axl Rose. "Na střední škole jsme byli chlapíci s dlouhými vlasy. Buď jste byli atleti nebo huliči. Nebyli jsme atleti, tak jsme se přestali jen tak potkávat. Hráli jsme nové verze některých písní v garáži. Nebyli tam žádné kluby, kde by jsme mohli hrát, tak jsme nikdy nevystoupili mimo garáže. Axl byl nesmělý, když zpíval. Ale vždy jsem vědel, že je zpěvák.

Po vystudovaní se Izzy rozhodl, že Indiana není místo, kde by se mohla jeho hudební kariéra dál vyvíjet. Zkoušel štěstí jako bubeník, potom krátkou dobu hrával na baskytaru. Po pár letech v Los Angeles, Axl zavolal Izzyho do své skupiny Rose, která se poté přejmenovala na Hollywood Rose a byla to první skupina, kde Izzy hrál na kytaru. V roce 1984 skupinu opustil, aby se připojil k součásti Sunset Stripu, metalové skupiny London (která se točila okolo Nikkiho Sixxa z Mötley Crüe stejně jako Blackieho Lawlessa z W.A.S.P). Avšak vrátil se k Axlovi v době, kdy skupina odehrála poslední vystoupení toho roku v klubu Dancing Waters.

Rose se stali Hollywood Rose, rozpadli se a znova spojili a vytvořili skupinu Guns N' Roses. Historie počátku skupiny je velmi zmatená, ale v červnu 1985, nejpamátnější sestava vyrazila na svoje první turné. Neblaze známé Hell Tour se táhlo západním pobřežím a skončilo v Seattlu, v rodišti basáka skupiny Duffa.
Když skončilo turné Appetite for Destructiontak se Izzy spolu se Slashem, Duffem a Stevem šli ožrat a vzali si také nějaké drogy. Na rozdíl od těchto třech, Izzy dokázal překonat pokušení neustálé opitosti a odvykl si. Řekl, že koncertovaní spolu s Aerosmith v roce 1988 bylo pro něj velkým zdrojem inspirací. Co ho nakonec přesvedčilo, aby zanechal drogy, byl neblaze známý incident na palubě letadla, ve kterém ho zatkli za vymočení se v palubní kuchynie. Po této příhode se Izzy podrobil močovému testu na drogy.
Izzy působil jako nejtišší člen v nejnebezpečnejší skupině na světea to se potvrdilo v roce 1991 během turné Get In The Ring Motherfucker. Izzy už pak necestoval spolu se skupinou. On, jeho švédská manželka Annica a jeho pes (můžete ho vidět v klipu k písni Sweet Child O' Mine) měli soukromý autobus, ve kterém se vozili z jednoho vystoupení na druhé. Okomentoval to tak, že to musel udělat, aby zůstal "čistý", když byl naokolo takových lidí, kteří stále brali drogy.
Izzy opustil skupinu v listopadu 1991.

Po odchodu z kapely se vrátil zpět do Indiany, kde začal nahrávat písně pre své první sólové album Izzy Stradlin and the Ju Ju Houndsse skupinou Ju Ju Hounds. Hudba byla jednoduššií než na albech Use Your Illusion I a Use Your Illusion II. Dostali skvělé ohlasy což vyústilo do světového turné.

V roce 1993, náhradník za Izzyho, Gilby Clarke měl nehodu na motorce a poranil si zápěstí. Turné po Evropě bylo ohroženo. Bylo potřeba okamžitého řešení a Izzy ho tedy zastoupil. Potom co si splnil svoje povinnosti se Izzy okamžitě vrátil do Indiany, aby si oddychl od hudby.
Během těchto "nečinných" let Izzy cestoval a věnoval většinu času dvěma svým zálibám: motory a závody. Dokonce si postavil trať blízko svého domu. V roce 1998 se vrátil na hudební scénu se svým druhým albem 117°. PŘedtím však měl jen malý zájem o kampaň k albu - rozdal jen pár rozhovorů - a odehrál pár koncertů. To mělo za následek, že to bylo poslední album ve vydavatelství Geffen. Ve velké fúzi vydavatelství do Dreamworks, Izzy a další umělci byli vyhozeni (včetně Duffa). Jeho třetí album Ride On, album jen pro Japonsko, vydal ve vydavatelství Universal Victor. Tentokrát Izzy opravdu udělal menší turné po Japonsku jako kampaň. Čtvrté album s názvem Rivervyšlo v roce 2001.
Něktoří z bývalých členů ho žádali, aby se připojil k Velvet Revolver v době vzniku skupiny, ale odmítol to, kvůli neochotě spolupracovat s jejich zpěvákom a také nesnášel život na cestě.
V roce 2003 vydal šesté album Like A Dog. Nahrál několik propagačních klipů, ale nikdy nebyly zveřejněné. O dva roky později jeho fanoušek Will Villiers sepsal petici, aby ty klipy Izzy předal svým fanoušků. Petice byla úspěšná, obsahovala více než tisíc podpisů. Izzy kontaktoval autora petice a rozhodl se vydat Like A Dog, prodávaný za 20 dolarů svým fanouškům.
V roce 2004 se Izzy a Duff objevili na albu Bubblegum, jehož autorem je Mark Lanegan.
Na začátku roku 2006 vyhlásil, že zvažuje vydání několika skladeb, které vyřadil z předcházejíchích alb. Také řekl, že nové album je už skoro hotové a brzy bude vydáno.
Také se objevila informace, že Izzy a Axl napravili své roztříštěné vztahy a jsou znova kamarády. Zpráva vyšla potom, co Axl navštívil Izzyho narozeninový večírek v New Yorku.
17. května 2006 se Izzy objevil na pódiu s Guns N' Roses, aby s nimi zahrál písně Nightrain, Think About You a Patience. Izzy také odehrál 5 písní na britském festivalu Download Festivalv červnu a v srpnu v Nijmegene, Holandsko. Byly to písně Patience, Nightrain, Think About You, Used To Love Her a Paradise City. Izzy vystoupil s Guns N' Roses během jejich turné v roce 2006 na několika koncertech, včetně toho v pražské Sazka Aréně.